Ilona Kůsová
viceprezidentka společnosti CGI
Vystudovala technickou kybernetiku na ZČU. Je viceprezidentkou společnosti CGI (přední globální firma v oblasti IT konzultací a služeb), kde je členkou top managementu a zodpovídá za obchodní aktivity, dodávky projektů a služeb v sektoru Manufacturing & Retail v České republice.
Zastřešuje sektor Transport ve všech zemích regionu Česká republika, Slovensko a východní Evropa.
Co si vybavíte jako první, když se řekne Západočeská univerzita?
Skvělé spolužačky a spolužáky, kamarádky a kamarády, zážitky, spoustu volného času a rok 1989.
Měla jste při nástupu na ZČU představu, čemu se budete věnovat? Jak se to liší od současnosti?
Chtěla jsem studovat biokybernetiku, věnovat se využití automatizace procesů ve zdravotnictví. Tato specializace však nebyla v mém ročníku otevřena. Namísto toho jsem si vybrala obor robotika a plánovala jsem, že budu po studiích programovat. V praxi jsem však zjistila, že mě více než programování zajímají analýzy, změny a řízení procesů, komunikace s lidmi a práce v týmu, což vedlo ke konzultacím, obchodu, řízení projektů a managementu. To vše jsem postupně dělala a dělám vlastně dodnes, protože to je součástí mé práce a baví mě to. Těžko jsem si v době studií mohla představit práci v managementu mezinárodní korporace se sídlem v Kanadě a pravidelná pracovní setkání v Montrealu. Takže rozdíl mezi tím, jak jsem si při studiích představovala náplň své práce a mezi tím, co ve skutečnosti dělám, je menší než rozdíl mezi způsobem života v době mých studií a dnes.
Co zpětně ze svého studia nejvíc oceňujete?
Oceňuji to, že mě škola v podstatě připravila na vše, co přišlo. Nemyslím konkrétní znalosti či specializace, to v IT stárne velmi rychle, ale celkový analytický pohled na svět, schopnost sledovat vývoj v oboru, zajímat se o novinky a stále se něco nového učit. A zpětně oceňuji své matematické vzdělání, které sice v práci přímo nevyužívám, ale které ovlivňuje myšlení a usnadňuje komunikaci a spolupráci.
Jaká osobnost z univerzity se Vám vryla do paměti a proč?
Stanislav Míka, který upravil mé středoškolské představy o tom, že umím matematiku, a nechal trochu nahlédnout do světa matematické analýzy. Jiří Holenda, který nás svým klidným způsobem provedl světem lineární algebry. Jan Rychlík, který nás pomocí strojového kódu připravil na další jiné způsoby komunikace se stroji. A řada dalších, kteří se nám snažili předat znalosti a zkušenosti ze svého oboru.
Co byste vzkázala dnešním studentům?
Studujte hlavně to, co vás baví, buďte připraveni na to, že svět se mění a vy s ním. Takže mějte své představy a sny o budoucí práci, ale nelpěte na nich a těšte se na to, co přijde.